Požár _árodního _ivadla
Bylo
to k večeru 12_ srpna 1881 když se nad střechou _árodního _ivadla ob__v_l
zlověstný kouř.
V
tu chv_l_ se již k divadlu sjížděl_ hasičské _bory a parní stříkačky začal_
chrl_t do ohnivé v_hně vodu čerpanou přímo z _ltavy. _hromážděné zástup_ _ražanů sledoval_ boj _ražských hasičů
s úzkostliv_m nap_tím. Mnozí vtrhl_ do divadla aby se z_častnil_
záchra__ých prací. Avšak všechno jej_ch úsil_ b_lo marné. V_chřice
rozdm_chávala plameny do nesmírné v_še a _těžovala boj s ohněm. Dílo _káz_ bylo
dokonáno.
Toto neštěstí však probudilo skryté
síl_ _eského národa k novému v_pětí. Byl_ zahájeny nové finanční _bírky a již
dva roky po požáru zazněl_ v nové budově slavnostní tóny _metanov_ _ibuše.
Naš_ povi__ostí je abychom nikdy nezapom__l_, že si _árodní
divadlo vystavěl lid jako pomník své síl_ a ob_tavosti.
Do textu nezapomeňte doplnit rovněž čárky mezi jednotlivými větami v souvětích.
Text slouží jako samostatná příprava na kontrolní diktát.
Dějinné souvislosti
Základní kámen českého Národního divadla byl položen 16. května 1868. Základních kamenů bylo použito více, kromě prvního symbolicky dovezeného z hory Říp, byl dodán také kámen z východních Čech, konkrétně z Branky na Dobeníně nedaleko Náchoda.
Divadlo bylo otevřeno premiérou Smetanovy Libuše v roce 1881 a ve své tehdejší podobě hostovalo 11 představení. Ještě v srpnu téhož roku došlo v divadle k požáru, při kterém shořela kupole divadla, jeviště, opona i hlediště. Požár byl chápán jako národní tragédie a lidé se znovu semkli a okamžitě vypsali nové sbírky na renovaci divadelní "kapličky". Obnovené divadlo otevřelo o dva roky později (1883) opět Smetanovou Libuší. Novým ředitelem se stal dobrušský rodák F. A. Šubert.